...poslední zbytky představ...

7. října 2008 v 17:33 | Cocco |  bittersweet
Určitě se vám už někdy stalo, že jste utěšovali kamarádku, která se právě rozešla s přítelem, nebo s ním v tu dobu měla nějaké problémy. A určitě jste už někomu řekli "Vykašli se na něj (ní), vždyť ti za to nestojí!" Jo, i já jsem tohleto říkávala, když se s kámoškou loni rozešel kluk, kterj byl hroznej hajzl. Jenže když se role obrátěj a vy jste pak ti, komu se tyhle věty říkají, pochopíte, že takhle to vážně nefunguje, že toho člověka prostě máte rádi ať vám provedl cokoli. Trochu objasním minulej článek.

Někteří z vás víte, že už téměř rok a půl mívám nepravidelně úlety s jedním "kámošem". Na jaře to vypadalo, že by z toho mohlo být i něco víc, chtěla jsem si s ním o tom promluvit, ale nedokázala jsem sebrat odvahu. Takže to zase vyšumělo a já z toho tak měsíc byla vážně špatná, ublížilo mi to. Pak hodně dlouho nic a my byli prostě jen kamarádi, já se s tím smířila. Jenže jednou večer v posledním týdnu prázdnin (byla jsem s pár lidma ze třídy v kempu) jsme se k sobě zase víc než měli. Další den pro změnu nic. Ani jsem s tím nepočítala. Někdy druhý víkend v září jsme byli s několika lidma z party venku, pili jsme a my dva jsme zase skončili spolu. V pondělí to věděla pomalu celá třída ovšem ve značně přibarvené verzi, jeden kamarád (jediný který nás viděl) si to totiž nemohl nechat pro sebe. V tu dobu jsem hodně přemýšlela o tom starším klukovi (ten s přítelkyní), o tom klukovi z Itálie a o spolužákovi. Do toho mi znova zamotal hlavu tenhle. Doufala jsem, že na tom sídle bude něco buď s ním, nebo s tím spolužákem. Stalo se, ovšem dozvěděla jsem se, že jsem předmětem sázky mezi NÍM a jedním kámošem. Byl jsem naštvaná na nejvyšší míru, připadala jsem si zrazená a byla jsem vážně zoufalá. Načež se mi on začal hrozně omlouvat, že byli moc opilí a že by to neudělal kvůli sázce. Tak jsem řekla že teda dobře, chvíli jsme si povídali a pak z toho vyplynulo, že to spolu teda zkusíme navážno. V neděli to bylo ještě celkem dobrý, v pondělí už divný a v úterý (před tejdnem) katastrofa. Jenže on byl od tý doby nemocnej a nebral mi telefon, takže jsem si s ním o tom nemohla promluvit. Nešlo mi o to ten "vztah" zachovat, ale o to, abych ho neztratila jako kamráda, to by mi bylo hrozně líto, protože to dopadlo přesně tak, jak jsem nechtěla. Ale kámoška to celkem vystihla, když řekla, že jsme to spolu prostě museli zkusit, abychom přišli na to, že můžem bejt jenom kámoši. Chtěla jsem s ním o tom mluvit včera, ale prej hrozně pospíchal a že dneska. K ničemu se neměl a já už vážně ztrácim chuť o tom s ním mluvit. I když vim, že by nám to prospělo, pročistil se tím vzduch a oba bychom věděli na čem jsme. Vim, že jsme tehdy byli napitý a že by to nebyl perspektivní vztah, ale já ho mám prostě ráda a nechci ztratit aspoň naše přátelství.
Mimoto, se mě teď všichni ptaj, co teda s tím spolužákem. Což já sama nevím, jestli ho chci. Asi jo, jenže je tam nějaký nepochopitelný ALE, který nedokážu definovat. Na druhou stranu vím, že by mi vadilo, kdyby si začal s někým jiným.
Já prostě chci VŽDYCKY to, co v danou chvíli nemůžu mít. Minulý pondělí, když jsme ještě byli jakože "spolu" s tamtím, jsem hodně přemýšlela nad tím, že jsem se asi nerozhodla správně a že bych chtěla i toho spolužáka....A teď...?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Insanity Insanity | Web | 7. října 2008 v 18:59 | Reagovat

No...nevim, jak bych ti poradila...zkus to s nim nějak vyřešit, abyste byli aspoň kámoši...

2 Foxy.. Foxy.. | Web | 7. října 2008 v 19:27 | Reagovat

Takoví jsou snad všichni. Vždycky chtěj to co nemůžou mít.. To je normální :)

Nevim co psát. útěchy ne.. stejně ti nepomůžou spíš... Najdi si fakt čas na to si s nim promluvit, neztrácej tu chuť. já myslim že když si spolu na chvilku sednete a všechno si pěkně osobně vyřikáte, aspoň to přátelství bude snad moct pokračovat dál ;)

3 Nikolena Nikolena | Web | 7. října 2008 v 20:16 | Reagovat

Souhlasím s Foxy, každej chce to, co mít nemůže. Je to taková magie, lidi rádi dobejvaj. ;.)

Na kluky už pěkně dlouho seru a vyplácí se mi to - žádný depky, problémy, jenom kamarádi a kalby, občas nějakej ten úlet...

Kámoška říká - vošustit a vopustit - a asi má pravdu...

Však on se jednou najde ten pravej a my to budem vědět a budem spokojený. :.)

4 Misha Misha | Web | 10. října 2008 v 18:34 | Reagovat

jojo,ted je potřeba s nim o tom hodit řeč. musíš ho někde odchytit...;) držim pěsti  ;)

5 Lucííík Lucííík | Web | 10. října 2008 v 22:15 | Reagovat

Pěknej článek :-)

Umíš hezky na papír vyjádřit slova, který chceš říct :-)

6 Lucííík Lucííík | Web | 10. října 2008 v 22:43 | Reagovat

nECHTĚLA BYJSI ZPŘÁTELIT ? Líbí se mi tvoje články

7 fayette fayette | Web | 15. října 2008 v 14:04 | Reagovat

kluci to vždycky tak zamotají... někdy mám pocit, že to všechno dělají naschvál.

ale je pravda, že každý chce to, co mít nemůže...

8 Cj-adam Cj-adam | Web | 16. října 2008 v 16:14 | Reagovat

Poněkud pokroucený článek, ale nakonec srozumitelný. Tak či onak, měla by jsi to s ním vyřešit!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama